Začalo to dítětem, epilog

20. ledna 2013 v 16:46 | Shirley |  Kapitolovky
V čekárně sedělo pohromadě šest lidí. Tři z nich jen v klidu seděli, jesen si kousal nehty a dva z nich se práve cpali sendvičem. Z vedlejší místnosti se ozval hlasitý výkřik. Všichni ustaraně vzhlédli.
"Nemyslíte si, že bychom ji možná měli jít zkontrolovat?" zeptal se Peter.
"Blázníš? Nechci to vidět!" vykřikl Sirius.
Všichni ostatní se usmáli, Sirius vždycky říkal ty nejhloupější věci v pravou chvíli.
"Ale vážně, myslíte si, že bude v pořádku?"
Vzduch prořízl další výkřik. "Zabiju Tě, Jamesi Pottere!"
"Dovolte mi zopakovat otázku, myslíte si, že bude James v pořádku?"
"Upřímně kluci, děláte, jako kdyby umírala, jenom rodí." uvedla Ema.
"A evidentně to bolí jako čert."
Z místnosti se linul výkřik po výkřiku. Remus zbledl, Sopfie se mírně kymácela a Sirius chodil dokola.
Křik konečně ustal a k jejim uším se donesl výkřik radosti. O patnáct minut později, James vstoupil do místnosti, usmívající se jako blázen.
"Přátelé, prosím následujte mě k setkání s mým chlapečkem."
Ze Siriova krku unikl pronikavý výkřik, který donutil každého otočit se. Začervenal se a pak zamumlal.
"Ať žijí Poberti!!!"
…...............................................................................
Lily seděla v bílém nemocničním pokoji, držíc malinký uzlíček, který byl zabalený v modré dece. V dece byl uložený malý chlapeček s černými havraními vlasy a smaragdově zelenýma očima. Dítě mělo své malé baculaté prstíky omotané okolo prstu své matky. Zvenčí se ozýval hluk, který přinutil Lily vzhlédnout. Unaveně se usmála a podala miminko svému manželovi.
Díval se jí přímo do očí, když říkal:
"Dovolte mi, abych vám představil našeho syna, Harryho Jamese Pottera."
Skupinka si vyměnila polibky a objetí, poté odešli a nechali pár manželu samotné. S posledním rozloučením se vrátili zpět do Ashleyina domu.
…..............................................................................
Jakmile osaměli, James se sklonil dolů a políbil svojí manželku na rty.
"Strašně moc Tě miluju." zašeptal.
"Taky Tě miluju."
Jejich oči se ještě jednou setkaly a James propadl vzpomínkám. Bylo to skoro před dvěma lety, když se ten lesk zase vrátil do Lilyiných očí. Od té doby nikdy nezmizel. Ujišťoval se. Jeho žena pro něj byla všechno a jeho syn tím teď bude taky. Život bez nich si už neuměl představit.
"Budeme mít báječnou rodinu, lásko."
"Já vím, miláčku, já vím."
…...............................................................................
"Vidíš Harry, tvoji rodiče se do sebe nezamilovali na první pohled, ale zamilovali se do sebe ve chvíli, kdy se nejvíce potřebovali."
"Chybí mi, Remusi. Vím, že jsem s nimi byl pouze chvíli, ale miloval jsem je a přeju si, abych je mohl vrátit zpět."
Řekl Harrysmutně, když se díval do svého hrnku s kávou.
"Přál jsem si to samé už mnohokrát. Ale nakonec jsem to překonal, vyrovnal jsem se s tím, že už se nevrátí. Jasně, má bolest nikdy nezmizela, ale oni potřebovali jít. Bylo dobře, že odešli společně.
"Remusi, co se stalo se Sopfií, Emou a Ashley?"
Remus pomalu zavřel své oči. Jeho hlas přešel do šepotu.
"Téměř dva měsíce po tom, co jsi se narodil jsme se vydali do domu Petra. Byli tam všichni, kromě tvé matky, tvého otce a tebe. Nepamatuju si to příliš dobře. Smrtijedi se vplížili dovnitř. Holky byly v kuchyni a my jsme byli v hale. Nestihli jsme to, nebyl žádný způsob, jak je zachránit. Moje Ema byla navždy pryč, láska mého života. Všichni jsme plakali, všichni kromě Petera. V té době jsme si mysleli, že to jenom hraje, že se snaží být před námi silný. Moc dobře jsme věděli, že se mu Sopfie líbí. Jak moc jsme se mýlili.
"Omlouvám se Remusi, vážně. Nevěděl jsem to."
"Je to minulost... chtěl by si vědět ještě něco jiného?"
Harry se usmál, "co se stalo s tou sázkou mezi mou matkou a Siriusem?"
"Sirius vyhrál."
"Ják?"
"To je dlouhý příběh, tvoje matka strčila Siriuse do nějaké dívky v poslední den školy. Smála se tak silně, že se v jejích očích začaly tvořit slzy. Předtím, než začaly padat, ji nechal Sirius zmizet vlasy. Když tvoje matka zjistila, co se stalo, byla vzteky bez sebe. Žádný žijící tvor není tak ošklivý, jako byla ona v té chvíli."
"Máma byla nádherná, viď?"
"Byla úžasná."
Na Harryho tváři se objevil pomalý úsměv.
"Víš co? Tohle všechno začalo dítětem!!!" :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Domeenika Domeenika | 20. ledna 2013 v 20:16 | Reagovat

Krrááásny epilóg :D
A ako kričala "Ja te zabiju Jamesi Pottere" som sa nasmiala.
Je mi luto, ze baby a Potterovci zomreli, ale je to len poviedka.
Ale krásna poviedka :D
Dakujem, ze si ju napísala :D :D :D

2 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 20. ledna 2013 v 20:17 | Reagovat

Shir to je krása! Tahle povídka je super! Vážně super! Četla jsem ji moc moc moc ráda! Doufám, že třeba v budoucnu napášeš ještě nějakou, ale ty jednorázovky zatím budou stačit. :))))
Ten konec by trochu smutný... Spíš hodně smutný! Popravdě, málem jsem se rozbrečela...
Taky mě zajímalo, jak ta sázka dopadla! A ono takhle! No tedy, Lily bez vlasů, to je tedy něco! Já bej na jejím místě, takbych toho Siriuse...! Aghr...!!! V té chvíli by byl zněhybněnej Perfectem! Fakticky!

Tak jak říkám... Nádherná kapitolovka! Doufám, že se můžu/ můžeme těšit na další! :D

3 LilyE LilyE | Web | 20. ledna 2013 v 21:32 | Reagovat

Shirley, tohle bylo dokonalý! Fakt. Nádherný zakončení povídky a doufám, že bude nějaká další kapitolovka. Ale těším se i na tvoje jednorázovky :D
Ten konec.... Měla jsem na krajíčku..
To, jak dopadla ta sáska, muselo být pro Lily dost hrozný, mít odčarovaný vlasy. Já bych asi Siriuse zaškrtila :D
Prostě nádhera :D

4 Shirley Shirley | Web | 21. ledna 2013 v 18:10 | Reagovat

[1]:
Děkuju za komentář :-)Úplně slyším Lily, jak řve... :-D .. věř mi, že jsem tam to s tou smrtí málem nenapsala, stálo mě to hodně sil :-/ ... :-) děkuju

5 Shirley Shirley | Web | 21. ledna 2013 v 18:13 | Reagovat

[2]:
Děkuju za tu chválu :-) ... Po pravdě, Siriuse bych asi taky zabila :-D nebo bych se pořádně vztekala.. doufám, že se v budoucnu zase dostanu k psaní nějaký tý kapitolovky... :-) baví mě to možná i víc, ale štve mě, že jsem na to strašně vázaná a před tím jsem se na to fakt vykašlala...ale osvítila mě můza a mě to začalo zase bavit! :-) ... takže určitě zase něco příjde :-)...

6 Shirley Shirley | Web | 21. ledna 2013 v 18:14 | Reagovat

[3]:
Děkuju za okomentování :-) ... kapitolovku se určitě chystám psát.. teď mě to začlo zase bavit a mám i víc času :-) ... upřímně, na konci jsem při tom psaní taky uronila pár slziček :-D :-( ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama