Zásnuby

19. února 2015 v 19:54 | Shirley |  Jednorázovky
"Siriusi, myslím, že je na čase ti to říct." řekl pomalu James.
"Co, Dvanácteráku? Otázal se při srkání svého ledového čaje.
"No... dnes večer se chystám požádat Lily o ruku." pronesl zvesela James.
"Ty.. cože?" Sirius vyprskl jeho čaj.
James vyskočil ze své sedačky.
"Co se děje, ty nemáš rád Lily?!? zakřičel zpět na Siriuse.
"Dvanácteráku, to jsem tím vůběc nemyslel. Co tím chci říct je, že už nikdy nebudeš svobodný. Budeš ženatý muž, žádné další lotroviny, rozumíš?" prohodil ledabile Sirius.
"Siriusi, budeš vždycky můj nejlepší přítel, to víš." James tiše pronesl.
Kde máš sraz s Lily? Zeptal se Sirius Jamese.
"Vezmu ji do nejlepší mudlovské restaurace v Londýně," řekl James.
"Ehm a Dvanácteráku, koupil si už prsten?" zeptal se Sirius.
"Samozřejmě, že jo Siriusi! Oh, zapomněl jsem ti ho ukázat." James dal ruku do kapsy a vyndal roztomilou krabičku a otevřel jo.
Sirius koukal na Jamese v šoku.
"Dva-nác-teráku, jak je možné, že si tohle můžeš dovolit?"
"Tichošlápku! Víš, že Lily za to stojí!"
….................

"Lily, vypadáš úžasně!" řekl James absolutně okouzlen. Lilyiny vlasy byly volně sepnuté ozdobnou sponou a její lokny ji klouzaly přes ramena. Měla na sobě dlouhé zelené šaty, které přesně obepínaly její postavu a krásně zvýrazňovaly její smaragdové oči.
"Koupil jsem ti květiny." a podal ji nádherný puget lilií.
"Jamesi, ty jsou nádherné! Děkuji!" poděkovala zvesela Lily.
"A tohle je ůžasná mudlovská restautace"
"Ehm Lily, rád bych s tebou mluvil, teda spíš bych se tě rád na něco zeptal," řekl James hledíc na svoje boty.
"Co je to Jamesi?" zeptala se ho znepokojeně Lily.
"Dobře, Lily... známe se už nějakou dobu," řekl James a díval se při tom do jejích očí ve tvaru mandlí.
Lily přikývla.
James pokračoval.
"Naše roky v Bradavicích, vždycky jsme se škádlily, ale já jsem věděl, že tě musím mít v ten den, kdy jsem se ti ve vlaku poprvé podíval do očí."
Lilyiny tváře nabraly barvu jejích vlasů.
"Takže si myslím, že je čas se tě na to zeptat, James si klekl na jedno koleno.
"Slečno Evansová, vezmete si mě za muže?" James vytáhl krabičku z kapsy a rozevřel ji.
Lilyiny oči se naplnily slzami.
"To je ta nejhezčí věc, co mi kdy kdo řekl, Jamesi."
Lily přikývla a usmála se.

"Samozřejmě, že si tě vezmu."
 

Trable s primusy, krátký epilog

19. února 2015 v 15:41 | Shirley |  Kapitolovky
Lily kráčela přes sál v krásných večerních šatech. Měly nádhernou perlovou barvu bez ramínek až k podlaze. Šla s Jamesem ruku v ruce. Všichni byli zticha, když sledovali, jak jdou do středu parketu.
Beth v růžových po kolena dlouhých šatech se usmála na Tamy( která měla krátké zelené letní šaty se žlutými květy). Podařilo se jim Brumbála přemluvit k závěrečnému tanci Lily a Jamese.
Pětice kamarádů čekala, jestli Beth vyhraje svoji sázku.
Lily s Jamesem se vznášeli po parketě, když končil tanec, pětice už netrpělivě očekávala onen okamžik.
Tanec i hudba ustaly, ale dvojice se nepolíbila.
"Nefunguje to!"
Tamy a chlapci pokrčili rameny.
"Stálo to za pokus..." řekli utěšujícím tónem.
….................................

"Měli bychom jít na rande."
"Cože?" zeptala se Lily "Proč?"
"Protože chci, abychom spolu byli úplně," odpověděl James, jakoby to byla ta nejjasnější věc.
"Chci, abychom se mohli správně líbat..."
Lily si povzdechla.
"Dobře!" odpověděla.
James byl ohromen, že souhlasila tak rychle.
"Jsi si jistá, že...?" zeptal se. Přikývla v odpověď.
"Dobře, no... tak to pojďme říct ostatním."
Takže nakonec.. nikdo nevyhrál sázku.

A všechno bylo tak, jak to mělo být.

Trable s primusy, 6. kapitola

19. února 2015 v 15:23 | Shirley |  Kapitolovky
Už uplynul asi týden od toho, co Lily políbila Jamese. A ona ještě neopustila dívčí ložnice, kde se rozhodla zůstat. Beth a Tamy strávily celý týden tím, že ji nosily domácí úkoly a jídlo.
Lily se nemohla rozhodnout, jestli to byla chyba. Nepolíbila ho, protože se jí libil a ona si byla jistá, že to ví. Ale stále se obávala opustit ložnici v případě, že by si myslela něco víc. Svoje kamarádky nechala zmatené.
Byla stále tak sama, ale nechtěla riskovat a vyjít ven, James na ni mohl čekat venku.
…........................

Sirius si povzdechl, seděl vedle Beth v gauči nebelvírské společenské místrosti.
"Beth, víš proč se Dvanácterák zabarikádoval ve své ložnici? Už to není o své sestře ani o rodičích."
Dobře, takže to nebyla jenom Lily, byl v tom i James...
Beth zavrtěla hlavou.
"Lily mě dohání k šílenství, nemůžu z ní dostat ani slovo. Muselo se mezi nimi něco stát. James by ji mohl dostat ven, ale to je teď k ničemu. Ona by ho taky dostala ven, ale... Možná bychom ji mohli říct o Jamesovi?"
Sirius pokrčil rameny.
"No, stojí to za vyzkoušení, jdi. Počkám tady."
Beth mu dala rychlou pusu před tím než odběhla za Lily.
"Lily?" zeptala se ji, když vešla.
Zrzka se obrátila na posteli a blondýnka si tak mohla všimnout pozůstatků od předchozích slz.
"Co se děje, Lily?" Lily porkčila rameny.
"Zahrnuje to odejít ven z místnosti, ale jen na chvíli."
Lily si povzdechla.
"Myslím, že někdy musím vyjít ven," řekla roztřeseným hlasem.
"Jde o Jamese," pokračovala Beth.
"Zabarikádoval se u sebe v ložnici. Myslím tím vážně zabarikádoval. Použil i kouzlo, aby se nikdo nedostal blíž než dva metry k portrétu. Mysleli jsme, že by si ho mohla dostat ven... Jsi jeho nejlepší kamarádka a tak...."
V poslední větě, Lily vystřelila z postele.
"Nejsem jeho nejlepší kamarádka!"
Beth se jemně usmála.
"Nechci ti to kazit kamarádko, ale jsi!"
"Sirius mi říkal, že se ti James svěřil. A Siriovi ne. Teď má velmi málo lidí, kterým věří."
Lily si povzdechla a popadla džíny z podlahy. Oblékla se a zamumlala:
"No, dobře...."
…..........................

Lily přistoupila k portrétu. Uvědomila si, co tím Beth myslela.
Potrét byl nějak začarovaný. Naštěstí, ona tohle kouzlo znala.
Zamumlala heslo a vzklouzla dovnitř. Přešla přes společenskou místnost a zabouchala na dveře Jamesovi ložnice.
James seděl na posteli v jeho trenkách, třásl se a zíral do zdi. Slzy mu tiše stékaly po tvářích.
Lily si povzdechla a sedla si vedle něj.
"Jamesi? Jamie?"
Prudce se probral z omámení. Obrátil se k ní a zašeptal:
"Dřív mi tak říkala Amy," začal znovu plakat.
Lily si povzdechla a udělala to, co pomohlo minule. Znovu ho jemně políbila.
Rychle se od něj odtáhla a povzdechla si.
"Uklidni se, Jamesi. Všechno je v pořádku, jsem tvoje kamarádka a jsem tu pro tebe. Ale prosím tě, teď odsud vypadneme. Byl jsi tu už věky a naštval si kluky. Úplněk byl jen pár dní zpět!"
To ho probralo z omámení.
"Merline, Náměsíčník!"
Vstal a popadl ze šuplíků čisté trenky. Lily se odvrátila, když se převlékla, ale zůstala tam. Nevěřila mu, že se zase nedostane do tranzu, když odejde. O pár okamžiků později ji chytil za ruku, aby ji políbil a tahl ji ven ze dveří k potrétu Buclaté dámy.
Když vstoupili do nebelvírské společenské místnosti, Tamy vstala z místa kde seděla a pospíchala k Jamesovi, aby ho obejmula. James byl z toho celkem překvapený.
"Nebyl jsem pryč rok....."řekl jí.
"Ale my si o tobe dělali starosti! Byl to týden! Mladý muži, ani si neumíš představit, jak si nás všechny vyděsil!"
"Promiň mami, už se to víckrát nestane," řekl James, snažíc se skrýt smích ve svém hlase.
Tamy si dala ruce v bok a přísně řekla:
"To bych řekla, že ne...."
Remus se na Jamese omluvně usmál.
"No tak, Tamy...."
Vzal dívku za boky a přitáhl si ji na klín.
Všech sedm se posadilo k jednomu stolu, společně si povídali a smáli se. Nakonec se dostali k tématu o plese.
"Takže, jak probíhají přípravy?" zeptal se všech Sirius.
Lily se rozšířily oči.
"Ale ne! Je to už za dva týdny a my jsme to ještě nedokončili!"
Popadla Jamese za ruku a řekla:
"Měli bysme stihnout ještě nějaké přípravy!" A už byli pryč.
Beth se usmála.
"Za jak dlouho si myslíte, že se ti dva dají do hromady?"
Sirius se zasmál.
"3 galeony, že to bude do týdne."
Remus obrátil oči v sloup.
"3 galeony na noc plesu."
Tamy přihodila.
"3 galeony na noc před ním." Remus na ni zvedl obočí.
"Hmm, jdeš proti mně."
Petr řekl"
"3 galeony za dva týdny."
Beth se usmála.
"3 galeony na... myslím si, že to bude ve večer plesu, ale taky si myslím, že to bude během posledního tance. Což zařídíme my, aniž by o tom věděli"
Sirius se zasmál.
"A máme tu vítěze. Jak ale zaručíme to, aby se to stalo?"
"Stačí říct Brumbál," pronesla Beth zvesela.
"Bude souhlasit."
Všichni se na sebe ďábělsky usmáli.
…...........................

Lily a James doběhli do své společenské místnosti.
"Takže, čím začneme?"
"Jako první se posadíme."
Když se posadili, James se posadil blízko Lily, položila si mu hlavu na rameno, ruce měli pořád spojené. Po pár vteřinách si Lily uvědomila, že ji James líbá.
Po chvíli líbání se Lily odtáhla. Potřebovala se na něco zeptat.
"Co teď jsme?" zeptala se Lily tiše.
"No, já jsem čaroděj a ty jsi čarodějka," odpověděl James s mírným pobavením.
Lily ho plácla přes ruku.
"Ne, mám na mysli to, co jsme? My, jsme.... kamarádi, co se líbají nebo co?"
"Věřím, že je tu jedno slovo - kamarádi s výhodami", odpověděl James.
"A hádám, že jsi moje nejlepší kamarádka, ale nechystáš se se mnou jít na rande... "
"Přátelé s výhodami," opakovala Lily tiše.
James se usmál.
"Máš s tím problém?"
Lily rychle zavrtěla hlavou.
"Ne, myslím, že je to perfektní."
 


Trable s primusy, 5. kapitola

19. února 2015 v 13:49 | Shirley |  Kapitolovky
Tamy s úsměvem na tváři sledovala líbající se pár opodál. Beth při tom měla přiblblý úsměv ve tváři, jako kdyby sledovala svoji oblíbenou telenovelu. Vzhlédla a usmála se na přicházejícího Jamese s Remusem.
"Užíváš si show?" zeptal se James.
"Absolutně! S Lily jsme tohle plánovaly milionkrát!"
Remus se usmál. "Byli příliš slepí, něco jako Lily."
James zvedl své levé obočí. "Hmm?"
Remus obrátil oči v sloup.
"Nebudu mluvit o Lily, když jsi tady. Zlobil si ji už dost dlouhou dobu a zval si ji neustále na rande! Nechci ti dávat žádný důvod k tomu, aby se vše vrátilo do starých kolejí."
James pokrčil rameny.
"Dobře," odpověděl a vrátil se k sledování "show". Pak ho něco napadlo.
"Ale jestli je Lily slepá, tak ty taky můj drahý příteli!" poklepal Remusovi po rameni a tajemně se na něj usmál.
Tamy vypadala zmateně. "Cože?"
"Ale nic..."
James se pro sebe usmál. Měl by asi promluvit s Lily a Beth a možná i s Remusem. Remus s Tamy by spolu mohli být už před vánočním plesem.
….................

"Pozvi ji ven!"
"NE!" odpověděl Remus.
"To ne... já.. nemůžu.. nešla by, co kdyby se mně bála...potom co...?"
"Dobře, tak ji to řekni. A Beth taky, dnes večer."
Remus se zadíval Jamesovi do očí.
"Proč ne i Lily?"
"Neví o tom, že ne?"
James nemohl udělat nic jiného než chabě přikývnout.
"Nemůžu uvěřit, že jsi ji to řekl. Zrovna když víš, že nechci, aby to někdo zjistil. Měla to být moje volba! Nechtěl jsem, aby si to někde roztrubuval. Myslím, už tak je dost, že to ví Snape. Co Lily dělala, zděsila se nebo něco?"
James se snažil Remuse uklidnit.
"Nic jsem ji neřekl. Přišla na to sama, i to, že jsme zvěromágové. Řekla mi, že jsi jeden z jejích přátel a tohle na tom nic nezmění. Jsi stále ten starý Remus. Nebude se chovat jinak. A nikomu to neřekne, přísahala mi. Je to tvoje rozhodnutí, Náměsíčníku."
Remus si povzdechl a pokýval hlavou.
"Máš pravdu. Teď jde o to, jak na to..."
….....................

Všech sedm spěchalo hned po večeři do primusské společenské místnosti. Lily propustili z nemocničního křídla a tak souhlasila, že se taky zúčastní.
Rozhodli se, že si zahrajou pravdu nebo úkol. Lily razantně zamítla hrát hru s fanty a tak se dohodli na případných "následcích". Když odmítli říct pravdu nebo udělat úkol, museli splnit určitý trest, kerý byl vypsaný na několika kartách, což bylo mnohdy horší než samotný úkol.
James se souhlasem Lily otočil lahev. Přistála na Beth.
"Pravdu nebo úkol, Beth?"
"Pravdu," odpověděla nervózně Beth.
"Řekni mi okamžik, kdy si byla nejvíc nervózní."
Beth se podívala na svoje nehty a přemýšlela.
"Když jsem poprvé políbila Siriuse." odpověděla nesměle.
Otočila lahev, která tentokrát zůstala otočená na Lily.
"Pravdu nebo úkol?"
"Pravdu" James zvedl obočí, ubohá dívka.
"Kdo se ti teď líbí?"
Lily na pár okamžiků zvažovala odpověď než došla k závěru, že asi nikdo, pokud se teda nepočítá Johny Depp. Všech šest Lily sledovalo.
"No..., to je divné," řekl Peter.
"A ubohé," dodal Sirius. James si povzdechl.
"Toč, Lily."
"Petere, pravda nebo úkol?"
Peter se krátce roztřásl, když si vzpoměl na podepisování pravdivé přísahy.
"Pravdu."
Lily obrátila oči v sloup.
"Miluješ Angie?" Angie byla jeho přítelkyně.
"Ano," vypískl a roztočil lahev.
"Siriusi, pravdu nebo úkol?"
"Úkol,"vykřikl radostně Sirius. Dobře pro Siria, pomyslel si James.
"Ehm... pozvi večer někam Beth."
Sirius protočil oči a svůdně se na Beth usmál, ta se rozesmála.
"My o vlku a... Beth, pravdu nebo úkol?"
"Ehm, .. znovu pravdu."
"Cítila si někdy něco k někomu v této místnosti? Kromě mě samozřejmě."
"Ne."
"Dobře, " rozzáříc se ve tváři.
Po tomto začátku jim hra utíkala rychle.. nikdo do té doby nemusel losovat kartičku.
Až do chvíle, než se lahev otočila na Remuse.
"Řekni nám tvoje nejtrapnější tajemstvní," řekl mu James se smíchem. Nevěděl, že to půjde tak rychle.
Ale Remus automaticky zavrtěl hlavou.
"Kartu prosím."
"Dobře, ehm... strávíš noc v posteli někoho jiného.. ve svém spodním prádle!"7
"Teď roztoč lahví." Věděl, kde chce, aby se lahev zastavila.
A tak se stalo... zastavila se u Tamy.
"Dnes večer spolu budete sdílet postel a ano, budeš muset být ve svém spodním prádle."
Remus obrátil oči v sloup.
"Možná jsem přece jen měl říct to tajemství.."
"Ale Náměsíčníku, to jsou skvělé zprávy! Neříkal si zrovna, jak se ti Tamy líbí?"
Remus přimhouřil oči. Tamy se na druhé straně úplně rozsvítila.
"Líbím se ti?" zamumlala.
Remus jen pokrčil rameny a Tamy se rozzářila.
Potom Tamy roztočila lahev a hra pokračovala.
Nakonec se Beth zlověstně usmála na Remuse.
"Řekni nám tvoje nejtemější tajemství."
Remus se kousl do rtu. Říct … neříct.......říct, stejně jim to bude muset říct.
"Já... jsem vlkodlak," zašeptal téměř neslyšně.
Tamy s Beth na něj zíraly.
"Pane Bože." vydechla Tamy.
"Jak, jak se s tím vyrovnáváš? Jemně se na něj usmála.
Remus se skutečně usmál.
"Kluci jsou neregistrovaní zvěromágové, přeměnili se v průběhu třetího ročníku. Pomáhají mi dostat se přes proměnu. Je to celkem úleva, když už to nemusím tajit."
Tamy soucitně přikývla a zívla.
"Už je vážně pozdě, pojďmě si radši lehnout.
"Dobrou Lily, Jamesi."
…................

Ráno Lily doslala další dopis. Byl o pohřbu jejích rodičů, který byl naplánován na tento večer. Chtěla jít, ale potřebovala, aby šel někdo s ní. Samozřejmě, jediný člověk, který mohl jít byl James.
"Dobře," povzdechla si nakonec. "Budeš muset jít se mnou.."
James jenom přikývl. Otočil se za dvojicí, která právě vcházela do sálu.
"Dobrá noc, Tamy?" zeptala se Lily své kamarádky, která se sedla vedle ní, Remus si sedl na druhou stranu. Tamy se začervenala a přikývla.
"Ta nejlepší." odpověděla.
"Bylo to tak romantické. Ze začátku jsme si jen povídali, ale.."
Lily se zasmála a přikývla.
"James a já jdeme dnes na pohřeb, tak mě nehledejte, dobře?"
Tamy vytřeštila oči
"Tvoji rodiče zemřeli?" zeptala se v šoku.
Lily se kousla do rtu, když si vzpomněla, že o tom ještě nemluvila.
"Ehm... no... jo... promiň za to, že ti to..."
Tamy poklepala nohou o podlahu a jemně zvedla obočí.
"Dobře, až se vrátíte, řekneš nám o tom, dobře? Nemůžu uvěřit, že jsi to řekla Jamesovi a nám ne!"
"A Siriusovi," dodal James neuvědomujíc si následek.
"A Siriusovi?!"
"Náhodou," pokračoval James.
"Jak se to mohlo stát náhodou?!" vykřikla tiše Tamy.
Beth se Siriusem vešli dovnitř než mohl James uklidnit Tamy, která automaticky zaútočila na Siriuse.
…...............

Lily s Jamesem se přemístila do Lilyina domu. Petunie se snažila Lily rozhodit tím, že začala bezostyšně flirtovat s Jamesem. Podle ní to byl dost dobrý úlovek a nemohla pochopit, jak Lily dostala tak zatraceně dobře vypadajícího přítele. Lilyiny protesty, že James není její přítel byly umčeny, protože se museli vydat na místo pohřbu.
Byl to smutný pohřeb, pro obě, Lily i Petunii. Ke konci obřadu si Lily položila hlavu na Jamesovo rameno. Na neštěstí si sedl vedle ní, a tak byl něco jako kapisník na další hodinu.
Nakonec se vrátili domů a pak, další den se přemístili do Bradavic.
….................

Amy, Jamesova mladší sestřička se velmi bála o své rodiče. Přesvědčila Jamese, aby je přišel domů
Byli pryč už několik dní a Jamesovi přátelé neměli zprávy od žádného z nich.
James se vrátil ze svého výletu asi o týden později, byl bledý a téměř se třásl. Pokaždé, když se k němu jen trochu někdo přiblížil, vyskočil úlekem.
První snídani, co byl zpátky kráčel do velké síně, kde si sedl vedle Lily. Zkoušela se ho zeptat, co se děje, ale bez odezvy. Tohle přivedlo Lily k tomu, aby pochopila, že se stalo něco vážného...

Právě ve chvíli, kdy přilétaly sovy, přistály na stole ranní noviny. James zbledl ještě víc, když uviděl titulek na úvodní straně. Otočil se na patě a odešel z místnosti. Tamy protočila oči a zamumlala něco o klucích směrem k Beth a Tamy, ty ovšem věnovaly pozornost pouze Siriovi a Remusovi. (Tamy a Remus se dali dohromady v den pohřbu). Potom se podívala na titulní stranu, její tvář zbělela.

NOVÝ ÚTOK OD TOHO, KOHO NEMŮŽEME VYSLOVIT.

Vy víte kdo udeřil znovu. Dva dny zpátky zaútočil na čtyři mudly (Pana a paní O´Brienovi a jejich syny Jacka a Howarda) a dobře zmámou rodinu bystrozorů Potterových.
Potterovi byly napadeni v jejich domě krátce před polednem tuto středu. Byli požádáni, aby se připojili k Vy-víte-komu, když odmítli, zabil jejich malou dceru Amy (10). Potom zabil Pana Pottera a následně i Paní Potterovou. Jejich synovi, James (17) se po následné konfrontaci s Pánem zla podařilo uprchnout. Vrátil se do Bradavic, kde je primusem.
Po tomto Lily přerušila čtení. Jen v šoku zírala na ten papír. James viděl, jak byla zavražděna celá jeho rodina. Bojoval s Voldemortem a přežil!
Remus očima vyhledal Lily. Ta k němu pouze postrčila noviny. Jeho oči se rozšířily. Kývl na ní, aby ji řekl, že jde hledat Jamese.
Lily vstala a spěchala za ním, aby mu pomohla.
…...............

Seděl na lavičce vedle jezera. V naprostém tichu sledoval chapadla obří olihně. Byl vyděšený. Hlavu měl schovanou v rukou a tiše plakal.
Lily se opatrně posadila vedlě něj a váhavě ho pohladila po ruce.
"Nechtěli by, aby si truchlil." řekla tiše.
James pokrčil rameny a začal si kousat nehty.
Zvedl oči k jejímu obličeji a ona tak mohla vidět výmluvné cestičky slz.
"Je v pořádku plakat, vždyť víš.... Tvoje rodina byla zavražděna. Dostaň to ven."
Zavrtěl rychle hlavou.
"Já nemůžu, musím zůstat silný! Jsem nejsilnější a jediný, kdo zůstal. Nechci ztratit důvěru..."
Lily si povzdechla a posunula se k němu.
"Nejsi o nic méně muž, když pláčeš, Jamesi. Máš k tomu důvod. Ve skutečnosti měla bych o tebe větší strach, kdyby si nebrečel."
Povzdechl si a nechal své slzy stékat po tváři.
"Proč?... proč oni?" zeptal se šeptem.
Lily se natáhla a pevně ho objala, aby jí mohl plakat na košili. Po chvíli se odtáhl a rozpačitě se na ni usmál. Pak se rozplakal znovu.
Lily, která přemýšlela jak ho uklidnit, dostala nápad. Zdálo se, že v té době to byl dobrý nápad a samozřejmě to pomohlo.
Naklonila se a jemně přitiskla ústa na ty jeho.
Nebyl to romantický polibek. Bylo to pouze utěšující. Ale i tak, Lily něco cítila.
Po chvíli se odtáhla. Nervózně se na ni usmál a řekl:

"Děkuji ti Lily, za všechno. Jsi ta nejlepší kamarádka, jakou může chlap mít.."

Trable s primusy, 4. kapitola

18. února 2015 v 23:16 | Shirley |  Kapitolovky
Snape se na Malfoye zlověstně usmál.

Malfoy byl starší než Severus, dokončil školu už minulý rok. A teď tu byl, zpátky, aby mluvil se Snapem... pokud se to dá považovat za povídání. V tomhle případě šlo spíš o určitou radu.
Snape přemítal nad tím, jak vyjádřit jeho návrh. Mohlo to být jednoduché a nudné nebo přímé, do jisté míry mazané s mnoha mezerami na zlepšení.
Nakonec si vybral svůj mazaný nápad.
"Víš, že pán jde po Potterovi a jeho rodině už roky?" zeptal se.
"Jo.. co to má společného s tím, že jsi mě sem zavolal?" Zeptal se jeho kolega smrtijed.
Dobře, Snape nebyl zrovna smrtijed, spíš něco jako "praktikant"
" Je to celé kvůli tomu. Pozorně mě poslouchej. Znáš tu couru Evansovou? Myslel jsem, že bychom ji mohli použít jako návnadu k tomu, abychom dostali ty tzv. Poberty a z nich na Potterovi. Po našem malém vtipu nebudou mít ponětí, co je to záškodničení." Pokračoval, aby Malfoyovi vylíčil svůj nápad.
Malfoy hodil na Snapea další ze svích neuvěřitelně nebezpečných a zlověstných úsměvů a prohlásil:
"To prostě musí fungovat... vítej na palubě."
…..........
Zatímco Lily byla příliš zaneprázdněna plánováním nadcházejícího vánočního plesu, Tamy s Beth smutnily nad tím, že na ně nemá jejich kamarádka čas. Alice s Madison dostaly nápad.

"Čau holky." Zvolala Madison.
" Říkaly jsme si, že bychom měly něco podniknout."
"Co takhle pyžamová párty dnes večer"
"Vidím, že chlapci mají na práci něco jiného..." dodala Alice.
Lily se rozzářila. "Jasně!" vyhrkla a široce se usmála.
Dívky se v mžiku zvedly a utíkaly do svého pokoje, kde si povídali o svých "holčičích věcech".
Samozřejmě, že žádná z nich neměla ponětí, co se stane o trochu později.
…...........
Další den začal tím, že Lily dostala dopis od svého tatínka. Psal, že její maminka je velmi nemocná, ale že se uzdraví a ona, že si nemusí dělat žádné starosti. Lily si nemohla pomoct, musela si dělat starosti a o to víc, když si přečetla další dopis od Petunie. Psala jí, že to byla ona "zrůda", která způsobila, že je její maminka nemocná.
Lily si povzdechla a položila si hlavu do dlaní. Petunie byla někdy tak nepříjemná. Doufala, že se její matka brzy uzdraví.
…...............
Stav její matky se stále nelepšil. Doktoři neměli tušení, co je to za záhadnou nemoc. Ale uvědomili si, že zdravotní stav se rozhodně nelepší. Lily několikrát žádala o to, aby se mohla za svou matkou jít podívat, ale nemocnice rezolutně odmítla návštěvu právě sedmnáctileté dívce. Nemoc by se mohla rozšířit a nakazit i jí.

Lily to viděla jinak. Věděla, že nemoc nemůže být léčena, protože pocházela z kouzelnickéko světa. Nevěděla jak to ví, ale věděla a její matka se stále nelepšila. Umírala na tuhle záhadnou nemoc a Lily ji ani nemohla říci, jak moc ji miluje.
Petunie si toho byla vědoma.
"Ty malá.. čarodějnice," zamumlala jeden den.
"Co jsi to mámě udělala?"
Lily zbledla. Věděla, že ji Petunie hodně nenáviděla.. ale na tolik, aby ji obvinila z pokusu zabít vlastní matku?
"Já jsem nic neudělala" odpověděla pevně.
"Nikdy bych neudělala nic, co by ji mohlo ohrozit."
Petunie se zvrchu podívala na svou sestru.
"Jestli zemře ty "čarodějná zrůdo", je to tvoje vina a už nebudeš má sestra!"
Od té doby, se Lily snažila všemi silami léčit svojí matku, zanedbávajíc všechny přípravy vánočního plesu, ale bezvýsledně.

Laura Evansová zemřela dne 1. prosince 1976. Lily byla rozrušená, ale o to více, když ji přišel dopis od Petunie.
A pak, o den později nastala katastrofa. A to ve formě Voldemorta, který zabil jejího otce.
Lily si přečetla dopis od ministerstva několikrát, než pochopila to, co se vlastně stalo. Zůstala sama.
Voldemort se snažil Lily zničit a donutit ministerstvo ke kapitulaci, protože James měl pro Lily slabost a jeho otec byl v té době ministrem kouzel.
Ministerstvo odmítlo a Lilyina matka zaplatila cenu smrti za něco, čemu ani nerozuměla.
Jak teď nenáviděla Potterovi. Neměli ani tolik slušnosti, aby udrželi její matku při životě. Oni nechali naprosto nevinnou ženu zemřít. A pak, její tatínek zemřel rukou toho, kvůli komu zemřela i její matka.
Lily to nemohla přijmout, četla dopis znovu a znovu. O smrti svojí matky neřekla nikomu kromě Beth a Tami. A teď má v hrobě vedle její matky spočinout i její otec. Petunie se na Lily pořádně vyřádila.
Dopis byl zcela stučný.

Takže, ty zrůdo,
Máš to, co jsi vždy chtěla. Máma s tátou jsou mrtví, takže můžeš mít všechnu slávu. Tak hádej, couro? Nikdo tě nemá rád. Nikdo se o tebe nestará. Jsi jenom ošklivá běhna, která je tak zaneprázdněná svým podivným životem, že kazí život ostatním lidem. Takže co, myslíš, že jsi populární? Hádej co zrůdo, NEJSI! Sakra, ty nejsi speciální. A nemáš se mnou nic společného. Můžeš si žít s ostatníma lidma, kteří jsou taky tak debilne dívní jako ty! Jsem teď vdaná, tak se neopovažuj kontaktovat mě nebo mého Vernona. Pro mě už neexistuješ. To je vše, zrůdo.

Petunie Dursleyová.

Lily v hrůze zírala na ten nespočet nadávek a obsah toho dopisu. V jednom skoku opustila snídani a v dalších čtyřech opustila sál. Neměla ponětí, kam utíkala, když opustila hrad a zamířila směrem k Zapovězenému lesu, zatímco ji slzy proudem stékaly po tváři.
…...............
Beth i Tamy očima sledovaly Lily, když odcházela ze sálu.
"Měly bysme jít za ní?" zeptala se Tamy.
Beth jen zavrtěla hlavou.
"Nech ji vychladnout. Je pěkně naštvaná, ať už za to může kdokoliv."
James se podíval na místo, kde před tím seděla Lily. Zavrtěl hlavou a zaměřil se na to, co mu Sirius říkal.
….....
Bylo asi deset hodin večer a Lily se stále nevracela. Beth a Tamy už si dělaly starosti.
"Kde sakra může být? Co se mohlo stát, že zůstala venku čtrnáct hodin v kuse?" řekla Tamy zoufale, Beth se ji snažila uklidnit.
"Bude v pořádku, není z těch, která provádí hlouposti."
Obrátila se, aby našla, kde sedí Sirius s Jamesem. Hráli karty v tichém rohu místnosti. James měl ve tváři nic neříkající výraz a Sirius nevypadal nijak zvlášť šťastně.
"Viděl jste někdo Lil?" zeptala se nervózně Beth.
Sirius zavrtěl hlavou.
"Od snídaně ne. My - Dvanácterák, Náměsíčník, Červíček a já jsme se divili, co se jí stalo."
Tamy zvedla hlavu a podívala se na něj a na Jamese.
"Doufám, že se nestalo nic zlého.... ona si to nezaslouží."
James se otočil na Siriuse s prosebným výrazem ve tváři. Obvykle to byl James, kdo prováděl všechna rozhodnutí, ale byl na to dost rozrušený, proto to pro jednou převzal Sirius.
Sirius pokýval hlavou a otočil se na obw dívky.
"Najdeme ji, nebojte se."
Otočili se a byli v mžiku pryč. Po chvíli se vrátili se zmuchlaným pergamenem v ruce. Beth jim ho vytrhla z ruky.
"Co je to? K čemu je to dobré?"
"Vrať mi to prosím, Beth."
"Proč je to pro vás tak důležité No tak, vždyť se na to podívejte, naprosto zničený pergamen. Na to přece nemůžete psát."
"Jestli jste potřebovali pergamen, mohli jste mi říct, mám nějaké přímo tady."
"Ale..my.."
Sirius se kousl do rtu. Ta dívka, jeho nejlepší kamarádka ho začíná dohánět k šílenství
"Vrať mi to, Beth nebo budeš zítra terčem našich žertíků. Takže co?"
Tohle pravděpodobně nebyl tak dobrý nápad. Beth se rozzářila.
"Musí to být pro vás vážně něco speciálního."
"Odkryj tvoje tajemství!"
Pergamen nic neudělal.
Tamy na to v zájmu hleděla.
"Co to dělá?" zeptala se.
Beth nakonec vybuchla.
"Já Beth Louise Towersová ti přikazuji, aby si mi ukázal tvoje tajemství!"
Na pergamenu se začalo objevovat písmo. Beth se na ně samolibě podívala, myslíc si, že objevila jejich tajemství. Když přečetla, co pergamen obsahoval...

"Pan Náměsíčník by rád řekl Beth Towersové, aby nestrkala nos do cizích věcí, jinak dostane na zadek.
Pan Červíčk souhlasí a říká, že by měla obtěžovat někoho jiného.
Pan Dvanácterák vzkazuje Beth Towersové, že pokud se cítí provinilě, měla by dělat něco produktivnějšího.
Pan Tichošlápek končí tím, že ikdyž je Beth Towersová neskutečně roztomilá, nepodaří se ji uniknout před žádným z jejich vtípků do konce tohoto týdne.!

Beth vzhléédla od pergamenu.
"Klid, Jamesi, Siriusi, klid."
Tamy se zasmála.
"Opravdu si myslíš, že je roztomilá?"
"Ehm... je to moje nejlepší kamarádka, to se nepočítá, když.."
"Samozřejmě, že počítá," řekla Tamy tvrdohlavě "protože se jí taky líbíš!" postrčila k němu Beth.
"Ehm...ahoj?" plácla nervóně Beth.
"Odpusťte ji, už z toho blábolí."
"Nemyslím si." řekl Sirius s úsměvem.
"Takže, líbím se ti?"
"Já tobě?"
"Ano," připustil Sirius.
"No, předpokládám, že ty se mi taky" všechno co chtěla říct bylo přerušeno Siriovými rty.
James je sledoval, zmatený.
"To bylo jen stěží romantické..."
Tamy se usmála. "Samozřejmě, že bylo.. Ale teď, nemluvili jsme před tím o Lily?"
James vytřeštil oči. Popadl pergamen a zároveň táhl Siria za košili portrétem ven. Sirius jen stačil zakřičet: "Dokončíme to později."
….............................
Oba chlapci otevřeli mapku a snažili se v ní najít Lily. James ji zahlédl u stromu v Zakázaném lese, kam zamířili.
Poté, co byli před hradem se oba proměnili ve zvířata a spěchali dolů za Lily.
Stále tam seděla, vypadala, jako když omdlí. Nohy měla pevně zkřížené pod sebou, dívala se přímo před sebe a v rukou pevně držěla tři kusy papíru. Vzhlédla, když zaslechla pohyb.
"Oh, ahoj" zašeptala a natáhla ruku, aby si Siria pohladila.
Velký černý pes ji očichal ruku a pak jí olízl. Šel a přitulil se vedle Lily. Pohladila ho za ušila a uchechtla se.
"Jsi rozkošný."
Další zvíře, nádherný bílý jelen vypadal magicky, měl krásné mohutné parohy. Elegantně přešel až k Lily a podíval se na ní jeho obrovskýma očima.
"A ty jsi nádherný," řekla mu, když ho hladila mezi jeho parohama.
James se usadil na druhou stranu a opřel si hlavu o její rameno. Sirius ji šťouchl netrpělivě do boku. Jednou rukou ho poplácala a druhou hladila Jamese. Dopisy ležely zapomenuté na jejím klíně.
"Jsem tak ráda, že tu nejsem sama," řekla jim Lily.
"Nemohu tomu uvěřit, myslím, že se opravdu potřebuju někomu svěřit. Musím vám říct, že nenávidím Potterovi."
James sklopil oči. Sirius se ho snažil utěšovat, snažil se, aby mu aspoň trochu zase zvedl náladu.
Lily vůbec nic nezaregistrovala a pokračovala
"Nechci už vidět nikoho z nich, nikdy! Oni jsou zodpovědní za všechno, co se stalo! První maminka onemocněla záhadnou nemocí. Potom mi Petunie vyčetla, že je to moje vina a jestli maminka umře, zřekne se mě. Potom se to s maminkou zhoršovalo, zemřela včera. Byla použita jako návnada, aby ministerstvo kapitulovalo, protože jsem kamarádka Jamese a to je ministrův syn. A ministr nechal maminku zemřít, neudělal nic, aby ji pomohl.
A pak mi Petunie poslala poměrně obsáhlý avšak jasný dopis. Potom to ráno mi ministerstvo poslalo krásný dopis o tom, jak Vy-víte-kdo zabil mého tatínka. Prostě skvělé.
Myslela jsem si, že žádná sprostá slova ani nezná, ale popsala mě tolika nehezkýmy slovy.. Nemám žádného chlapce a nemůžu zůstat ani u Tamy ani u Beth. Tamy je už tak dost chudá a Beth má čtyři sestry a bratry. Nepotřebují dalšího člověka v domě. Jenom nevím, co budu dělat..."
dokončila šeptem.

Opřela se zpět o strom a v tu chvíli omdlela.
James se Siriusem se okamžitě proměnili. James se natáhl, aby si mohl přečist dopisy, naštvaně hledíc na ty od Petunie. Ten druhý ho dost podstatně rozzlobil a on slíbil, že už Lily o té malé potvoře nikdy neuslyší.

Sirius se podíval dolu na Lily. "Vezmeme ji dovnitř?"
James přikývl. Sehnul se a zvedl Lily do náruče bez Siriovi pomoci. Odnesl ji na ošetřovnu, kde ho pokárala Madam Pomfreyová za to, že byl venku po ppůlnoci.

Oba chlapci se vrátili zpět do svých ložnic, ale James se později vydal zpět, aby navštívil Lily. Nemohl si pomoct, musel nad tím pořád přemýšlet.
…...........

Lily se probudila a našla Jamese vedle svojí postele, jak spí v křesle. Tiše se zasmála a pak se rozběhla do koupelny. Když se vrátila, její žaludek hlasitě zaprotestoval hladem.
James měl krásný sen, kde byl on a Lily. Bydleli spolu v jednou domě. Neuvěřitělně s ním flirtovala a řekla mu, jak moc ho miluje. Byl to krásný sen, který věděl, že se nikdy nesplní a chtěl v něm navždy zůstat.
Probudil se, když se Lilyina tvář objevila vedle jeho, samozřejmě trochu rozmazaně. Předchozí noc si sundal brýle. Nakonec zjistil, že si Lily hraje s něčím černým a lesklým - jeho brýle.
"Hej, vrať mi moje brýle!" řekl jí otráveně. Lily se naklonila a nasadila mu je na nos.
"Co tady děláš? A … co tady dělám já?"
James se pousmál a řekl jí, že on a Sirius se byli projít venku a narazili na ní. Zahráli si na gentlemany a odnesli ji zpátlky dovnitř, ale byla tak slabá, že ji donesl na ošetřovnu.
Lily vzpomínala zpět na minulou noc.
"Viděli jste ty dvě zvířata? Jelena a psa?"
James zavrtěl hlavou, ona si nás pamatovala!
"Radši už bych měl jít," řekl jí a vstal k odchodu.
"Před tím než přijde Pomfreyová. Mohla by být na mě trošku naštvaná." Otočil se a odcházel.
Lily si na něco vzpomněla, dva kluci, bavící se vedle ní.
"Počkej,"přikázala. James poslechl.
"Otoč se." James se otočil.
"Vysvětlení."
Poslal ji slabý, nervózní úsměv.
"O čem Lily?"
"Jednu chvíli jsem vedle sebe měla zvířata a ve druhou lidi. Ty hlasy byly určitě tvoje a Siriuse. Jak se vám podařilo se dostat tak rychle ke mně a přitom jste ty zvířata neviděli? Myslím, že lžeš."
"No... nejspíš se ti to zdálo."
"Nebo to spíš nebyli zvířata."
"Nech to být Lily, samozřejmě, že to byli zvířata!"
řekl ji James, strachujíc se.
"Ne, pokud, " řekl Lily a na chvíli se odmlčela.
"Ne, pokud to byli zvěromágové."
James se kousl do rtu a úzkostlivě se snažil vymyslet, co říct.
"Zvěromágové se jmény Sirius Orion Black a James Harry Potter. Tichošlápek a Dvanácterák, že? Pes: Tichošlápek, jelen - Dvanácterák. Nejsem hloupá, Jamesi. Přišla jsem na to už dlouho před tím. A když vy jste... ostatní jsou taky. Červíček - pravděpodobně myš."
"Krysa." zamumlal James.
"A Náměsíčník... " Lily se na chvíli zastavila.
"Ne, on není zvěromág, že? Samozřejmě, že ne. Teď to chápu. Každý měsích, je to ve stejný čas... říká, že jeho matka je nemocná, ale já ji potkala a vypadá naprosto zdravá. Vždy zmizí v noc úplnňku. Ty zmizíš taky, takže to víte. Nikdy není na hodinách a učitelé se neptají, takže to musí vědět taky."
"Kam to vede?"
"Remus, Náměsíčník, on je vlkodlak."
"Chytrá Lily. Jediná osoba, která na to přišla. Co s tím chceš dělat? Řict to?"
Lily vypadala překvapeně.
"Ne, je to můj přítel. Proč bych to měla někomu říkat? Nezáleží na tom, jestli je vlkodlak."
"Chtěl vám to říct, všem třem, ale myslel si, že byste se mu vyhýbaly."
Lily se usmála. "Vždycky jsem doufala, že se dají dohromady. Beth a Sirius."
"Oh, Tamy je dala dohromady minulou noc, prostřednictvím mapy.." rychle zmlknul.
Lily nadzvedla obočí. "Mapou?" zeptala se.
"Vadilo by ti, říct mi, co je to za mapu?"
"Ano, vadilo. Neřeknu ti to. Už teď víš mnoho. Nikomu o téhlo malé konverzaci neříkej, dobře? Jinak budeš litovat." James se otočil k odchodu.
"Dobře, slibuji. A Jamesi?"
Otočil se zpět.
"Omlouvám se za to, že jsem řekla, že nenávidím Potterovi."
Usmál se.
"Žádný problém. To, co táta udělal nebylo správné, ikdyž to bylo pro naši zemi. Doufám, že se všechno urovná a ty u nás budeš na prázdniny."
Lily se na něj upřímně usmála.
"Díky, to by bylo milé."

S posledním úsměvem na Lily, James odešel z ošetřovny. Odešel s rukama v kapse a upřímným úsměvem na tváři.

Kam dál